Chůze u nohy
Nácvik tohoto povelu se provádí v krátkých periodách (zpočátku je to asi 1 minuta), aby se psovi cvičení neznechutilo. Každý pes se může naučit chůzi různými metodami podle svých individuálních předpokladů. Psi, kteří mají rádi hračky, mohou být motivovaní chůzí za svou oblíbenou věcí (např. za klacíkem). Nejdříve si cvičitel jednoduše hraje se psem a s klacíkem, potom klacík přidrží u stehna a vykročí. Psovi přitom nedovolí, aby předmět uchopil a povzbuzuje ho, aby ho následoval. Pes jde vlevo, může být veden na vodítku nebo jít bez něj. Chůze se cvičí u levé nohy psovoda. Vychází se z historie - takovýmto způsobem probíhal výcvik v armádě, protože v pravé ruce nosil voják obvykle zbraň. Poté, co pes zaujme správnou polohu u nohy psovoda a pohybuje se zároveň s ním, je velmi důležité ho za to pravidelně odměňovat. Probíhá-li např. výcvik s klacíkem, můžeme nechat psa pohrát si sním, ale nepouštíme ho od sebe. Následuje zabavení předmětu a pokračujeme v chůzi, ale stále musíme dávat pozor, aby zájem psa o klacík neochabl. Pes by měl být odměněn po každém obratu, po každé zastávce i během chůze (zhruba každých 10 sekund) pamlskem, pohlazením, ale je nezbytné dát mu také intonací hlasu najevo, že povel plní správně. V první fázi učení se pro jistotu používá vodítko, které musí být stále volné, aby pes měl možnost se zmýlit a aby ho cvičitel mohl opravit: při každém opoždění, předbíhání nebo vybočení vlevo dá psovod povel "K noze!" a trhne vodítkem.

Povel "aport!"

Cílem tohoto cviku je, aby byl pes schopen donést psovodem hozený předmět. Měl by vypadat asi tak, že pes sedí u levé nohy psovoda do té doby, než od něj dostane povel "Aport!". Při odhazování předmětu psovodem musí pes sedět neustále v klidu u nohy. Teprve po vyslovení povelu může pes vyběhnout k odhozenému předmětu. Poté jej uchopí a vrátí se k psovodovi. Vše by měl zvládnout tou nejkratší cestou, nemělo docházet k jakémusi "potulování". Pes s předmětem poté co dorazí zpět usedá před psovoda a vyčkává na povel "pusť!". Poté předá aportovaný předmět a na další povel opět usedá vedle nohy po levé straně psovoda.

V počátečních fázích výcviku není důležité dbát na efektivnosti provedení cviku, ale na získání zájmu štěněte o aportovaný předmět a aport samotný. Nejlepší dobou je proto štěněčí věk, kdy je štěně hravé a zvídavé. Proto je možno tento cvik provádět již od útlého věku a to zhruba okolo 4 měsíců stáří, v prostředí pro štěně příjemném. Nemělo by být ničím rušeno a neměla by být odváděna jeho pozornost od "hry" s Vámi. Je také dobré provádět nácvik pouze tehdy, kdy štěně projeví samo zájem o hru a nemělo by to trvat příliš dlouho, aby se štěně neunavilo a tím pádem neztratilo chuť do této hry. Při počátcích nácviku předměty určené k aportování neměníme, ale používáme jen jeden a ten samý předmět, a to do té doby než si na něj pes úplně zvykne. Postupem času však přejdeme na používání i jiných předmětů. Pokud se Vám stane, že štěně o předmět určený k aportování nejeví žádný zájem, můžete v štěněti vzbudit zvědavost například nějakým pamlskem, který si schováte do dlaně, ve které držíte aport. Ze začátku je dobré provádět nácvik na vodítku dlouhém 2-3 metry. Takto dlouhé vodítko nám poslouží nejen k tomu, aby nám pes neodběhl pryč, ale i k jeho pobídnutí. Vystačí, když aport odhodíte 1-2 m od sebe a při udání povelu "aport!" vodítko povolíte, a když štěně aportovaný předmět uchopí, "zavelíte" povel "ke mně!" a současně si štěně mírně přitáhnete. Poté aport štěněti odeberete současně s vyslovením povelu "pusť!". Nesmíte však zapomenout na patřičnou odměnu a pochvalu. Cvičení opakujte, ale jak se říká: "všeho s mírou". Pokud u psa zpozorujete sebemenší nezájem, tak cvičení ukončete.

Pokud Vaše štěně již tento cvik zvládá, můžete přejít k aportování na delší vzdálenost, která by měla činit cca 5-7 m. Cvičení na velkou vzdálenost probíhá stejně jako na vzdálenost krátkou s tím rozdílem, že při odebírání aportu přinuťte psa před Vámi sednout. Poté můžete vzdálenost aportování prodloužit na ještě větší vzdálenost.

V další fázi cvičení povelu "aport!" je nutné naučit psa, aby vybíhal pro hozený předmět pouze na povel "aport!" a ne samovolně. Když bude pes sedět u Vaší nohy, odhoďte aport, ale psa držte za obojek a nuťte jej, aby v této poloze setrval. Poté udejte povel "aport!" a psa "vypusťte. Toto cvičení opakujte do té doby, než se pes naučí vybíhat za aportem pouze na povel.

Pokud Váš pes vše tohle zvládne, následuje fáze, kdy se musí naučit nepouštět aport z tlamy, dokud mu k tomu nedáte povel. Cvičení lze provádět tak, že v okamžiku, kdy Vám pes donese aport a posadí se před Vámi, přidržte mu jednou rukou zespoda tlamu a párkrát zopakujte povel "drž!". Poté po chvilce aportovaný předmět odeberte se slovy "pusť!". Nejen tento, ale všechny cviky opakujte do té doby dokud si je pes neosvojí a nepřivykne si na ně. Vždy po správně provedeném cviku psa pochvalte a odměňte pamlskem.

Cvik splněný na výbornou, považujeme tehdy, když pes na jediný povel ("aport!") okamžitě vyrazí pro hozený předmět, rychle a bez váhání se vrátí zpět, usedne před vás, předá vám na povel hozený předmět a stále sedící vyčká na povel ("k noze!"), aby se co nejdříve vrátil zpět do polohy po levé straně psovoda.

Povel "štěkej!"

Správným výsledkem tohoto cviku je, aby pes nejméně třikrát zaštěkal na vyslovení povelu či na signál ruky. Stejně jako u povelu "aport!" tak i u tohoto cviku je možné začít již v útlém věku štěněte, jelikož malý pes reaguje na jakýkoliv rozruch ve svém okolí štěkotem. Existuje několik metod, jak svého psa naučit štěkat na povel. Je však nutné vždy vzpomenout si na nějaký podnět, na který Váš pes reagoval štěkotem a tím se řídit. Není doporučeno používat např. zvonek domovních dveří apod., už byste ho to nikdy neodnaučili. Je dobré např. tento cvik provádět před krmením psa. V jedné ruce budete držet nějaký ten pamlsek, ale tak, aby pes na něj nedosáhl. Můžete si pomoci tak, že psa jednoduše někde uvážete pomocí vodítka anebo vodítko přišlápnete k zemi. Pokud budete pamlsek držet v dostatečné vzdálenosti od psa a ten ucítí, že máte něco dobrého, a "vyprovokuje ho", že na to nemůže dosáhnout, "začne si o to říkat". Byť sebemenší zakňourání, zakvílení či zavytí je považováno za velký úspěch. Je také nutné při tomto jakémsi "dráždění" opakovat povel "štěkej!". Poté co Váš pes se nějakým způsobem ozve ("řekne si o pamlsek"), ihned ho pochvalte a odměňte pamlskem. Po několikátém opakování si pes velmi rychle uvědomí co má udělat, aby dostal za odměnu pamlsek.

Posunek ruky, který se používá běžně při zkouškách vypadá asi tak, že máme zdvižený ukazováček do výše ramen a lehce sním zakmitáme do stran.

Metod jak naučit psa štěkat, je mnoho, ale je na Vás, aby jste zjistili na co Váš pes reaguje. Dále mu musíte vysvětlit, že právě teď má štěkat, a když na Váš povel zaštěká, nesmí ho minout pochvala a odměna v podobě pamlsku.

Povel "fuj!""

Tento povel vlastně napomíná psa za něco co vy nechcete, aby dělal. V takovýchto situacích musíte jednat rychle a hbitě a ne vysvětlovat svému miláčkovi, že to přeci nesmí, že se to nedělá, a že to od něj není hezké… Napomenutí musí být rychlé a výstižné. Pro takovýto povel je nejvhodnější slovo "fuj!". Může se stát, že pes na Vaše napomenutí nezareaguje a bude v konání "špatnosti" pokračovat. V takovém případě psa za žádných okolností fyzicky netrestejte a ani na něj nekřičte. Nejlépe uděláte, když psa chytíte za kůži na zátylku či přitáhnete za obojek a mírně s ním zatřesete. Nesmíte však zapomenout, že psa můžete takto napomínat a trestat pouze v okamžiku, kdy pes provádí činnost, kterou nesmí dělat, jinak veškeré napomínání ztrácí smysl. Pokud se Vám podaří všechny tyto věci dodržet, Váš pes bude později reagovat pouze na slovní opomenutí.

Povel "ČEKEJ"

Po tomto povelu pes klidně čeká uvázaný na vodítku např. před obchodem. Může sedět, ležet nebo stát, ale nemá se na vodítku zmítat, štěkat či napadat kolemjdoucí.
Cvičíme ve známém prostředí (zahrada, dvůr...) nebo později i na cvičišti. Tam si máme možnost nachystat situaci, kdy kolem něj chodí psi i lidé a on musí zůstat klidný.

Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.

Psa uvážeme, posadíme a dáme povel zůstaň, čekej - hodný. Můžeme ho nechat i stát, ale když leží nebo sedí, bude klidnější. Vzdálíme se jen několik metrů, aby nás stále viděl. Po návratu dáme stojícímu psovi povel sedni, odvážeme ho a pochválíme. Snaží-li se za hlasitého jekotu z vodítka utrhnout, vrátíme se kousek před něj, povely zopakujeme a počkáme, až jeho úsilí alespoň trochu ochabne (přestane trhat vodítkem a už jen štěká). Pak se ihned k němu vrátíme a pochválíme ho. Vzdálenost prodlužujeme podle chování psa. Je-li klidný, občas se mu schováme. K výcviku využijeme každou příležitost - při práci na zahradě, vyřizování krátkých pochůzek atd.
V další fázi začneme cvičit v terénu - před obchodem apod. Důslední musíme být u psa, který se snaží napadnout jiné psy nebo lidi. Takového cvičíme jen s náhubkem a než začneme s výcvikem na veřejných místech, musíme jej převýchovou usměrnit do přijatelných mezí (pes štěká, ale nenapadá).

Výdrž a povely Sedni ! Lehni ! Vstaň !

Výdrž - pes je schopen vydržet v určité poloze do té doby, než uslyší další povel.

Výdrž - pes je schopen v určité poloze vydržet do té doby, než uslyší další povel. Při nácviku sezení, ležení nebo základního postoje není cílem to, aby pes pouze okamžitě příkaz vykonal, ale aby v této poloze dokázal setrvat.
Zpočátku se výdrž odehrává u nohy psovoda, který psa usazuje, pokládá nebo zvedá. Chvíli ho v této poloze drží a odměňuje jej průběžně pohlazením nebo pamlskem.

Teprve tehdy, když se pes naučí přesně plnit povely u nohy a delší dobu (asi 1 minutu) vydrží v nehybné poloze, může se od něj cvičitel vzdálit na krok, později na dva. Potom je možné psa obejít a postupně zvětšovat okruh, přičemž je třeba se pokaždé vrátit a chválit psa za správné provedení povelu.
Mění-li pes danou polohu, psovod se k němu vrací a fixuje ho v základní poloze, přísně povel opakuje a potom od něj opět odchází.

Tak jako při cvičení jakéhokoliv postupu, i zde je třeba velké trpělivosti. Zpočátku cvičitel od psa odchází pouze na okamžik, hned se vrací a následuje odměna. Postupně však cvičitel prodlužuje čas i vzdálenost. Pes musí vydržet v dané poloze dostatečně dlouhou dobu (10 minut a více), aby jej pán mohl zanechat o samotě a nebál se odejít na dobu, kterou potřebuje.

Zvětšování vzdálenosti mezi cvičitelem a psem je možné až když se pes již naučil dokonale splnit povel při předchozí vzdálenosti. Pokud pes povel nesplní, musí k němu cvičitel hned běžet a srovnat ho do žádané polohy. Při opuštění psa na delší vzdálenost ještě během výcviku, jej musí psovod vidět, aby mohl chyby kdykoliv opravit.
K dalšímu cvičení se přistupuje teprve tehdy, když bylo předchozí správně osvojeno.

Ceníte-li si svého psa, nenechávejte ho čekat před obchodem přivázaného ani volně odloženého, neboť se dá vždy najít způsob, jak psa odvést.

Po nácviku povelů "Sedni!", "Lehni!", "Vstaň!" a výdrže lze přejít ke komplexnímu výcviku psa. Pejska postupně převádíme z jedné polohy do druhé, a to při výdrži v každé z nich. Zpočátku je třeba být blízko psa, téměř těsně u něj, aby zůstal v klidu. Potom postupně zvětšujeme vzdálenost.

Pracování s multi klikrem

 

5.a) Nácvik sedni Se základním povelem sedni začínáme, protože sed je pro psa od přírody přirozený a tudíž pro něho snadno zvládnutelný.  Bez povelu. S pamlskem v ruce před pejskovým čumáčkem vyčkáme jeho pozornosti. Ruku pak přizvedneme trochu výše a současně ji přemisťujeme nad pejskovu hlavu.   Aby mohl pamlsek dále sledovat musí náš pes zaklonit hlavu a současně automaticky přibližuje zadeček k zemi.   Jakmile dosedne, tak klik + pamlsek. (Hladivým jemným tlakem můžeme zpočátku pejskovi do sedu pomoci).   Tento cvik opakujeme do doby než si pes při zdvižení ruky s pamlskem sám sedá.   Ztratí – li náš pes při tomto nácviku koncentraci, zkusíme po krátké přestávce spojené s rozptýlením použít pamlsek, který má ještě raději.

 

S povelem. Teprve až máme úplnou jistotu zvládnutí cviku s klikrem na 100%, pak teprve těsně před skloněním zádíček psa chystajícího se usednout, klidným hlasem velíme „Sedni“. Zakrátko pak každý pes povel sedni pochopí a začne na něj reagovat.

 

---

5.b) Povel lehnout

Ruku s pamlskem před nosem sedícího psa přemístíme na zem a lákáme jej tak k lehnutí. Jakmile pes ulehne: klik + pamlsek.

 

---

5.c) Chůze psa u nohy

Pamlsek držíme v levé ruce ve výšce pejskovi hlavy a vydáme se vpřed. Jakmile nás pes dojde k noze, tak klik + pamlsek.

 

---

5.d) Přivolání psa

Psa nám podrží někdo ze známých nebo člen naší rodiny. Pejskovi ukážeme pamlsek v ruce a současně se vzdálíme o několik kroků. Pomocníka požádáme, aby ho pustil. Jakmile pes přijde: klik + pamlsek.

 

Pozor prosím, přišedšího psa před kliknutím a odměnou nejprve chytíme za obojek, jinak hrozí nebezpečí, že se náš pes naučí na povel přijít, ale nenechá se připoutat na vodítko.

 

---

6) Další cviky

 

Ve využívání Multi klikru nejsou dány absolutně žádné hranice. S metodou klik + pamlsek můžeme psa učit všechny možné druhy zajímavých nebo žádoucích dovedností. Způsob je rámcově identický s popsaným výcvikem Sedni. K předcházení dlouhé chvíle našeho psa pak nové cviky doporučujeme nacvičovat vždy po jednom týdnu a následně se pak postupně vracet k opakování cviků již zvládnutých.